Před pár dny jsem byla na týden s kamarádkou na horách. Jeden den jsme navštívili jednou rašeliniště a šli cestou vytvořenou dřevěnými prkny položené na neschůdných místech. Byla jsem daleko před ostatními a v několika chvílích, kdy nebylo slyšet jediný lidský hlas, opět se mi zdálo, že slyším hlasy povídat si mezi větvemi. Ihned mě napadlo, že to asi budou elfové, takže jsem se často zastavovala a poslouchala jsem je. I když byly velmi tiché, byly ty hlasy překrásné.

Velmi zajímavé. Jsem nevidomý a v existenci elfů věřím už od puberty. Nebýt této víry, těžko bych posledních několik let přežil.

Kdo má Facebook tak mi může zanechat vzkaz na stránce: učení lady elen tam mi pište kdo má zájem.

Jsem elfi dítě v těle dospělé ženy když jsem dostala druhou šanci na život, před tím jsem byla pyšná princezna

Moje první zkušenost s elfy mě potkala asi před třemi lety. Byla jsem na procházce se psem v lese. Šla jsem pomalu, abych si mohla užívat tu krásu kolem sebe a na chvíli zapomněla na rodinné problémy. Šla jsem už asi čtvrt hodiny, když se mě najednou zmocnil takový divný pocit, jako kdyby se na mě někdo díval. Ohlédla jsem se, ale nikoho jsem neviděla. Pomyslela jsem si, že se mi to jen zdálo, když mě ten pocit přepadl znova. Rozhlížela jsem se na všechny strany, ale stále jsem neviděla nic. Pak najednou, skoro na hranici slyšitelnosti, jsem měla dojem, že slyším hlasy, jak si něco šeptají. Bylo to jako živý sen. Slovům jsem nerozuměla, jen jsem je slyšela. Ale jen jako vítr, pokud jsem nebyla naprosto ticho, nebylo by to slyšet. Poslouchala jsem je asi minutu, pak hlasy zmizeli. I když jsem neměla tu čest je zahlédnout, na ty hlasy nikdy nezapomenu.

Páni, to muselo být velmi zajímavé. :-)

Taky že bylo. Pocity byly nepopsatelné.